Hlavní strana arrow Evoluce arrow Evoluce arrow Eodromaeus očima kreacionistů
 
  XnRnXZvLpO www.wildprehistory.org
Eodromaeus očima kreacionistů
Napsal Daniel Madzia   
Neděle, 13 únor 2011
 

V očích přírodovědců jsou kreacionisté lidmi, kteří se velmi rádi kompromitují na všech možných frontách diskuze. Jejich znalosti přírodních věd jsou slabší než znalosti žáků základních škol a neochota přiznat si to dělá z kreacionistů jedince, se kterými se nedá diskutovat. Tentokrát si opět vzali na pomyslnou mušku paleontologii; a konkrétně nepřekvapivě opět dinosaury, které – jak už jsme si zde párkrát ukázali – mají kreacionisté obzvlášť rádi.

Eodromaeus
Eodromaeus murphi (zdroj: marshalls-art.com).

Lze zcela oprávněně říct, že čím víc se kreacionisté zajímají o nějaký vědní obor, tím víc mu nerozumí, protože jeho závěry deformují svým iracionálním přístupem, což v důsledku vede k naprostému pomatení všech závěrů. Dinosauří paleontologie je toho dobrým příkladem. Kreacionisté neznají nic jiného než dinosaury, a proto je zmiňují pokaždé, kdy se zabývají paleontologickými doklady evoluce. Nyní si povšimli, že bylo publikováno cosi, co se nazývá Eodromaeus murphi, a jelikož opět zcela nepochopili jeho přínos vědě, použili ho (+ výsledky publikované v onom článku) jako argument proti evoluci.

1. Úvod
14. ledna 2011 se na stranách prestižního vědeckého časopisu Science objevil článek, ve kterém byl popsán nový raný dinosaurus z Argentiny nazvaný Eodromaeus murphi Martinez et al., 2011. Pozůstatky eodromea byly objeveny v přibližně 230 až 225 milionů let starých sedimentech dobře známého souvrství Ischigualasto. Holotyp, tedy exemplář, na jehož základě byl nový dinosaurus popsán, zahrnuje téměř kompletní artikulovanou kostru, z níž chybí pouze oba skapulokorakoidy, většina kostí pravé přední končetiny, některé krční a dorzální žebra, čtyři anteriorní ocasní obratle a většina hemálních oblouků.

1.1. Stratigrafie
Jak už bylo řečeno, pozůstatky eodromea pocházejí se souvrství Ischigualasto. Toto souvrství se dělí na čtyři litostratigrafické jednotky – členy (od nejstaršího): La Peña, Cancha de Bochas, Valle de la Luna a Quebrada de la Sal. Z hlediska dinosauří paleontologie jsou významné jednotky Cancha de Bochas a Valle de la Luna, protože odtud pocházejí jedni z nejznámějších a nejstarších dinosaurů: konkrétně Herrerasaurus ischigualastensis, Eoraptor lunensis, Sanjuansaurus gordilloi, Panphagia protos, Chromogisaurus novasi, Pisanosaurus mertii a Eodromaeus murphi. V rámci oněch čtyř členů pak můžeme rozlišit tři významné biozóny (opět od nejstarší): biozónu Scaphonyx-Exaeretodon-Herrerasaurus, biozónu Exaeretodon a biozónu Jachaleria. Výše zmíněná dinosauří fauna představuje součást biozóny Scaphonyx-Exaeretodon-Herrerasaurus, kde tvoří 10,7 % všech zde nalezených fosílií.

Ischigualasto
Litostratigrafie a biostratigrafie souvrství Ischigualasto. Litostratigrafické jednotky jsou zde vyznačeny římskými číslicemi, kde I představuje člen La Peña, II člen Cancha de Bochas, III člen Valle de la Luna a IV člen Quebrada de la Sal. Vyznačena je rovněž pozice taxonu Eodromaeus murphi (zdroj: Martinez et al., 2011).

2. Eodromaeus očima Briana Thomase
Dne 25. ledna 2011 byl na stránkách Institute for Creation Research publikován článek Briana Thomase nazvaný „Fossil Discovery Reshuffles Dino Evolution Again“. 12. února pak tento článek převzali i čeští kreacionisté sdružující se kolem stránek kreacionismus.cz, kde byl text přeložen pod názvem „Nález nové fosilie opět zamíchal evolucí dinosaurů“.

Jsem si samozřejmě vědom toho, že z reakce na kreacionistické články může pro kreacionisty vyplynout, že je zde snad cosi objevného, co si vyžaduje reakci ze strany „evolucionistů“. Tak tomu není. Na podobné články není třeba reagovat, protože lidé zorientovaní v tématu ví, že to, co Thomas do článku naskládal, je zcela špatně. To jediné, co je na místě udělat, je doporučit Thomasovi, aby se dovzdělal, poněvadž se znemožňuje. Na druhou stranu nikdo není schopen neustále sledovat nové publikace ze všech přírodovědných oborů, a proto je čas od času vhodné se některému článku věnovat a jeho autorovi dát na holou. Tentokrát to bude Brian Thomas a do jisté míry i Pavel Kábrt a jeho pobočníci, kteří přijali a zveřejnili přeloženou verzi Thomasova článku. Na tomto místě si dovolím poznamenat, že reakci budu směřovat na českou verzi článku. Jejich překlad má sice daleko k ideálu, ale neliší se od originálu do takového stupně, že by bylo nutné je vnímat jako dva odlišné články.

2.1. Reakce na článek

  • „Nově objevený dinosaurus přiměl vědce, aby opět převyprávěli příběh původu těchto tvorů. Kostra drobného dinosaura rodu Eodromaeus vykopaná v Jižní Americe „vyhodila ze sedla“ tvora považovaného dříve za společného předka všech dinosaurů. „Dějiny“ evoluce vykazují neustálou tendenci vykládat fosilní data podle předem přijaté filozofické koncepce – nikoli vycházet z objektivně posouzených vědeckých závěrů“.

Věda testuje a s příchodem nových údajů je občas nutné přehodnotit dřívější hypotézy. Thomas zde odkazuje k druhu Eoraptor lunensis, který byl popsán Paulem Serenem a jeho kolegy v roce 1993 ze souvrství Ischigualasto (z vrstev členu Cancha de Bochas). Eoraptor byl tehdy popsán v časopise Nature (Sereno et al., 1993), kde je většinou příliš málo místa na to, aby se zde mohl objevit detailní anatomický popis. V důsledku pak měli budoucí autoři k dispozici jen omezené informace pro své fylogenetické analýzy, takže eoraptorova pozice se měnila v závislosti na analyzovaných anatomických znacích. Občas autorům vyšlo, že se jedná o bazálního plazopánvého dinosaura, jindy zase, že je bazálním teropodem; popřípadě nebyl dinosaurem vůbec. Ve vědeckých kruzích však nebyl nikdy považován za společného předka všech dinosaurů, protože všichni paleontologové ví, že pravděpodobnost nálezu skutečných předků je téměř rovna nule. Další výzkumy navíc ukázaly, že už v jeho době existovaly taxony ze všech tří významných linií dinosaurů (ptakopánvých, teropodů i sauropodomorfů), takže otázkou spíše bylo, kam s ním. Vzhledem k omezenému množství dat, které nám může fosilní materiál poskytnout není vůbec nic zvláštního na tom, že něco nevíme zcela přesně. Mluvit zde o nějakých „předem přijatých filozofických koncepcích“ je absurdní. Kdyby paleontologické nálezy nepodporovaly evoluční teorii (tj. kdyby u fosilních organizmů nebylo vidět evoluci), nikdo by se hledáním příbuzenských vztahů nezabýval.

  • Eodromaeus murphi byli velcí asi jako psi a připomínali „plazovité mývaly“, měli ostré zoubky a drápky (1). Paleontolog Paul Sereno z chicagské univerzity nalézá od sklonku 80. let 20. století v Argentině zajímavé fosilie dinosaurů. O nalezišti, údolí zvaném Ischigualasto, se soudilo, že obsahuje fosilie reprezentující některé z nejranějších forem dinosaurů – tvorů, ze kterých se zřejmě vyvinula celá ta plejáda dinosaurů dalších“.

Pokud Eodromaeus murphi kreacionistům připomíná „plazovité mývaly“, pak chápu, proč jim interpretace fosilního materiálu dělá takové problémy. O dinosaurech ze souvrství Ischigualasto již bylo krátce napsáno výše. Nalezneme zde bazální teropody (Herrerasaurus, Eodromaeus, Sanjuansaurus), bazální ptakopánvé (Pisanosaurus) i bazální sauropodomorfy (Panphagia, Eoraptor, Chromogisaurus); o žádném z nich však nepředpokládáme, že by byl předkem některé z uvedených linií. Stopy raných dinosaurů blízce příbuzných těmto argentinským formám známe prakticky z celého světa, proto je zřejmé, že nám chybí spousta materiálu na to, abychom mohli nabízet tak konkrétní hypotézy. To, co si však můžeme představit už dnes, je hypotetická podoba dinosauřího předka, protože bazální formy všech základních linií jsou vzhledově pro laika prakticky nerozeznatelné. To je mimochodem i důvod, proč bývá problémem identifikovat některé příbuzenské vztahy. Nic víc než zákeřná evoluce v tom není.

  • „Tam také našli roku 1991 Eoraptora, „o němž se někteří vědci domnívali, že jde o společného předka všech dinosaurů“ (1). Eoraptor, který sahal člověku téměř ke kolenům, pocházel prý z „doby, kdy se dinosauři poprvé objevili na Zemi“ (2). Evolucionisté ho občas považovali za předka jedné ze dvou z celkových tří hlavních skupin dinosaurů: ptakopánvých zahrnujících Triceratopse a Hadrosaury; a plazopánvých zahrnujících sauropody jako byl Apatosaurus a teropody jako byl Tyrannosaurus.

Jelikož předpokládám, že místo „Hadrosaurs“ chtěl Thomas napsat „Hadrosaurus“ (jinak by patrně nezmiňoval pouze triceratopse), chyba je nejspíš jenom na straně Čechů. Takže, překladatelé z kreacionismus.cz, pro příště si ve vlastním zájmu zapamatujte, že když píšeme vernakulární názvy, uvádíme je malým písmenem a bez kurzívy. Nepíšeme tedy, že něco zahrnuje „Triceratopse a Hadrosaury“ nýbrž „triceratopse a hadrosaury“. Eoraptor nepocházel „prý“ z doby, kdy se dinosauři poprvé objevili na Zemi; on z ní pocházel určitě (byl jen malinko mladší než společný předek všech jeho dinosauřích příbuzných). Různé úrovně souvrství Ischigualasto jsou datovány geochemicky i biostratigraficky. Jistě, s biblickými údaji to nesouhlasí, ale co ano, že? Jak už jsem zmínil výše, fylogenetická pozice eoraptora se měnila dle analyzovaných znaků. Nikdy nebyl považovaný za předka ptakopánvých (kteří mimochodem zdaleka nezahrnují jen „triceratopse a hadrosaury“). Občas se jednalo o teropoda (např. Sereno et al., 1993 nebo třeba Novas, 1996), občas o bazálního plazopánvého dinosaura (např. Yates, 2005) či bazálního dinosauriforma ležícího mimo klad dinosaurů (Fraser et al., 2002). Nyní se pouze objevila nová hypotéza, dle níž je E. lunensis sauropodomorfem. Nic extrémně nečekaného.

  • „Stanovit však jediného tvora jako předka celé široké škály dinosaurů – která zahrnuje Stegosaura podobného tanku i masivního Ultrasaura stejně jako drobného dvounohého Compsognatha – je, jak známo, velmi těžké (3). Jak by měl vlastně takový předek vypadat? A ukáže-li se, že jeho morfologii nedokážeme vymezit, mohlo by pak něco takového vůbec existovat?“

Krátká zastávka v historii dinosauří paleontologie: taxon Ultrasaurus macintoshi, na který zde Thomas odkazuje, byl popsaný Jensenem (1985) na základě materiálu nalezeného v svrchnokřídových sedimentech morrisonského souvrství v Coloradu. O dva roky dříve však Kim (1983) pojmenoval stejným rodovým jménem neurčitelné pozůstatky sauropoda z Koreji, a protože v biologické nomenklatuře platí, že kdo přijde s daným jménem dřív, ten má přednost, musel být Ultrasaurus macintoshi přejmenován. To se stalo o několik let později, kdy Olshevsky (1991) pro tento taxon uvedl jméno Ultrasauros. To však nebylo vše. Curtice et al. (1996) totiž zjistili, že holotyp taxonu U. macintoshi (dorzální obratel BYU 9044) ve skutečnosti představoval jen další materiál druhu Supersaurus vivianae, obrovského diplodokida známého ze stejného naleziště. Thomasův Ultrasaurus tedy už pěkných pár let neexistuje. Pokud jde o onoho společného předka dinosaurů, tak jsme si už řekli, že si jeho podobu představit umíme, protože víme, jak vypadali nejranější dinosauři hlavních vývojových větví a jejich nejbližší nedinosauří příbuzní. To, zda by „mohlo něco takového vůbec existovat“ je hloupá otázka. Nejenže mohlo, ale i existovalo. Jen je extrémně nepravděpodobné, že se nám to podaří někdy najít.

  • „Po objevu Eodromaeuse změnili Sereno a jeho kolegové definici Eoraptora jako společného předka dinosaurů. Ve studii otištěné v odborném časopisu Science tito autoři tvrdí, že Eoraptora bychom nyní měli považovat za předka sauropodů. Tím se „odchylují od dřívějších fylogenetických hodnocení tohohle raného dinosaura jako předka plazopánvých dinosaurů či předka teropodů.“ (4)“

Thomas patrně článek Martineze a jeho kolegů vůbec nečetl. Martinez et al. (2011) vůbec netvrdí, že eoraptora bychom měli považovat za předka sauropodů. Dle jejich fylogenetické analýzy se jedná o bazálního sauropodomorfa, který tvoří klad s panfagií a saturnalií. Leží tedy mimo větev vedoucí k sauropodům.

  • „Jinými slovy, někteří vědci měli za to, že Eoraptor mohl být evolučním předkem všech plazopánvých či pouze teropodních plazopánvých či pouze sauropodních plazopánvých. Citovaní autoři dávají přednost tomuto posledně jmenovanému pojetí, jelikož Eodromaeus připomíná vzhledem více teropoda než tomu je u Eoraptora. Podle jejich názoru je tedy Eoraptor teď, kdy vědci označili Eodromaea za nového předka teropodů, ze hry“.

Není ze hry. Nová fylogenetická hypotéza není ani lepší ani horší než kterákoli starší. Je pouze jen další hypotézou, která může být více či méně pravděpodobná v závislosti na dalších výzkumech. Martinez a jeho kolegové by patrně opravdu na otázku, co je Eoraptor, odpověděli, že sauropodomorf, ale detailní popis eoraptora může ještě jeho pozici změnit. Jak je to ostatně se všemi jinými popsanými taxony.

  • „Takže podobně jako tomu je bez výjimky se všemi navrhovanými evolučními předky, experti se opět rozcházejí v názoru na to, který tvor se vyvinul v kterého (5). Když se tedy takhle odborníci nemohou shodnout na tom, co je nebo byť jen by mohlo či mělo být konkrétním evolučním předkem v nějaké fylogenezi, pak nedosáhne úsilí zařadit fosilní data do myšleného evolučního rámce nikdy větší jistoty než že „Váš odhad je stejně dobrý jako můj““.

Vědci se nebudou hádat, zda se jedná o předka či nikoli, protože vědci znají geologickou situaci naší planety a vědí, že tam, kde dříve mohly být horniny přeplněné bazálními dinosaury, nemusí být dnes vůbec nic, protože vše mohla zničit eroze. Je fajn, že lidé, kteří mají k důležitým zkamenělinám skutečně přístup, rozumí většinou zároveň i geologii. O Thomasovi a ostatních kreacionistech se to však bohužel říct nedá.

  • „K tomu Eodromaea našli plně vyvinutého, beze stopy toho, že by se u něho nějaká část těla teprve přetvářela z nějaké odlišné formy. Takové přechodné rysy bychom očekávali u „předka“ všech dinosaurů z „větve Theropodů“ (4), ale Eodromaea našli dvounohého a v plně životaschopné formě (6)“.

Rodiče mají děti, ty mají také děti a ty také. Jejich děti pak mají taky děti a ty mají taky děti. A tak to stále pokračuje. Je skutečně takový problém pochopit, že „přechodné články“ představují všechny organizmy, které mají rodiče a děti? Proč je neustále nutné hledat něco, co není životaschopné? Jak pak lze vést seriózní diskuzi, když nelze pochopit ani tak primitivní věc, jako je povaha „přechodných článků“? Eodromaeus, Eoraptor a všechno ostatní vykazuje znaky fylogeneticky bazálnějších i odvozenějších taxonů. Toto bez nejmenších problémů chápe úplně každý, koho znám. Proč ne kreacionisté?

  • „Jelikož Eodromaeus nevykazuje žádné rysy přechodné formy života a měl tělo složené z dobře koordinovaných integrovaných částí, z nichž každou mohly, ale nemusely, mít i jiné druhy dinosaurů, neskýtá tahle fosilie žádné odpovědi na otázky evolučního původu dinosaurů. Místo toho vypadá, jako by byla od počátku záměrně dokonale vytvořena“.

Eodromaeus přirozeně vykazuje znaky, které jsou přítomné u starších a mladších druhů. Těmi jsou všechny znaky, které nejsou jeho autapomorfiemi; tedy nejsou jeho unikátními znaky. Vůbec nic v přírodě nevypadá, že bylo záměrně vytvořeno. Natožpak dokonale.

3. Závěr

Double facepalm
… (zdroj: lostrepublic.us)

4. Literatura
Curtice, B. D., Stadtman, K. L. & Curtice, L. J. 1996. A reassessment of Ultrasauros macintoshi (Jensen, 1985). Museum of Northern Arizona Bulletin 60: 87–95.

Fraser, N. C., Padian, K., Walkden, G. M. & Davis, A. L. M. 2002. Basal dinosauriform remains from Britain and the diagnosis of the Dinosauria. Palaeontology 45 (1): 79–95.

Jensen, J. A. 1985. Three new sauropod dinosaurs from the Upper Jurassic of Colorado. Great Basin Naturalist 45: 697–709.

Kim, H. M. 1983. Cretaceous dinosaurs from Korea. Journal of the Geology Society of Korea 19: 115–126.

Martinez, R. N., Sereno, P. C., Alcober, O. A., Colombi, C. E., Renne, P. R., Montañez, I. P. & Currie, B. S. 2011. A Basal Dinosaur from the Dawn of the Dinosaur Era in Southwestern Pangaea. Science 331 (6014): 206–210.

Novas, F. E. Dinosaur monophyly. Journal of Vertebrate Paleontology 16 (4): 723–741.

Olshevsky, G. 1991. A revision of the parainfraclass Archosauria Cope, 1869, excluding the advanced Crocodylia. Mesozoic Meanderings 2: 1–196.

Sereno, P. C., Forster, C. A., Rogers, R. R. & Monetta, A. M. 1993 Primitive dinosaur skeleton from Argentina and the early evolution of Dinosauria. Nature 361: 64–66.

Yates, A. M. 2005. A new theropod dinosaur from the Early Jurassic of South Africa and its implications for the early evolution of theropods. Palaeontologia Africana 41: 105–122.



Komentáře uživatelů (2) RSS komentárů
Publikoval , 23.02.2011, 19:29,
1. 30 až 225 milionů
Add. "Pozůstatky eodromea byly objeveny v přibližně 230 až 225 milionů let starých sedimentech dobře známého souvrství Ischigualasto."  
Chcel by som sa spytat akou vedeckou metodou sa dospelo k takym cifram ako "230 až 225 milionů". Vopred dakujem.
 

Publikoval Daniel Madzia, 23.02.2011, 21:00,
2. Staří souvrství
V případě tohoto souvrství jsou přítomny polohy vulkanického původu (konkrétně bentonitu), jejichž minerály lze datovat radiometricky. Metodou 40Ar/39Ar tak byly datovány krystaly živců (sanidinu a plagioklasu). Tohle stáří by nicméně vyplývalo i z přítomnosti uvedených živočichů, kteří jsou pro tuhle dobu charakterističtí.
 

Přidej komentář



mXcomment 1.0.6 © 2007-2013 - visualclinic.fr
License Creative Commons - Some rights reserved
 
 
 
(C) 2013 Wild Prehistory
Free Joomla Template designed by funky-visions.de
 
Centrum Vašeho zájmu:
 

e-shop

Články v RSS

WebArchiv Certifikát

Licence

Creative Commons License