Na základě nových studií byla částečně upravena Fylogeneze dinosaurů.

Fylogeneze (source: static.flickr.com).

První vývojový strom zde byl vložen 8. května 2007. Jednalo se o práci nevědeckou, která se opírala o publikace zahraničních paleontologů. Nyní tomu sice není jinak, stále se jedná o práci nevědeckou (nebyly použity žádné programy typu PAUP), nicméně v tomto případě si dovolím rovněž sepsat jednotlivé změny a vysvětlit, proč má fylogeneze vypadá tak, jak vypadá a co mě vede k tomu, že některé klady definuji jinak než řada paleontologů (popř. proč je vůbec definuji, když to jiní nepovažují za nutné). Pro případné zájemce je níže uveden seznam literatury, ze které jsem čerpal.

Dne 31.3.2008, ve věku 77 let, zemřela jedna z nejvýznamnějších polských paleontoložek světového formátu – Prof. Halszka Osmólska.

Halszka Osmólska (source: gazetawyborcza.pl).

Jméno profesorky Osmólské musí být nutně známo všem, kteří se alespoň trochu zabývají dinosaurologií. Prof. Osmólska se narodila 15. září 1930. Po absolvování geologie ve Varšavě začala pracovat v Ústavu paleobiologie Polské akademie věd, kde se výzkumu věnovala až do své smrti.

Rychle si vydobýt svoje místečko na stránkách BBC, National Geographic, NY Times, Yahoo a vlastně i všude jinde si jde velmi jednoduše. Stačí popsat trošku větší žabku a dát ji zajímavé rodové jméno.

Beelzebufo ampinga (source: Stony Brook University).

Susan Evans, Marc Jones a David Krause popsali v posledním čísle Proceedings of the National Academy of Sciences (ve zkratce PNAS) nového zástupce žab (Anura) z podčeledi Ceratophryinae. Žába byla pojmenovaná Beelzebufo ampinga a její zkameněliny byly objeveny ve svrchnokřídových sedimentech formace Maevarano na Madagaskaru.

Dnes žije na světě přes 1000 druhů netopýrů (Chiroptera), takže jsou hned po hlodavcích (Rodentia) druhou největší skupinou savců. Jejich geografický původ je však zatím neznámý.

Icaronycteris – jeden z nejstarších známých netopýrů (source: dkimages.com).

Nejstarší netopýři pocházejí ze spodního eocénu, z doby před více než 50 Ma. Přestože fosilní materiál není nijak zvlášť bohatý, pochází z různých světových nalezišť – Severní Ameriky (formace Green River ve Wyomingu), Severní Afriky (Chambi v Tunisku), Evropy (Pařížská pánev ve Francii), Austrálie (Queensland) a v roce 2007 byly popsány pozůstatky i z Asie – zde byly do té doby známy fosílie ze středního eocénu Pákistánu (izolovaný zub popsaný v roce 1981) a Číny (pánev Yuanqu). Nedávno publikovaný fosilní materiál raných netopýrů ze spodního eocénu pochází z indické formace Cambay a zahnuje sedm druhů ze sedmi různých rodů (nově popsány byly dva rody a pět druhů).

APP, neboli Acta Palaeontologica Polonica, patří k nejprestižnějším vědeckým žurnálům publikujícím paleontologické studie. Zatímco např. Journal of Vertebrate Paleontology, o kterém jsme si psali minule, publikuje pouze práce z oboru paleontologie obratlovců, APP má poněkud širší záběr. O to víc potěší, když se v jediném čísle objeví popisy hned čtyř nových dinosaurů.

Acta Palaeontologica Polonica (source: app.pan.pl).

Rok 2008 začal teprve nedávno a už máme na svém kontě 4 nové rody dinosaurů. Než si je ovšem představíme, ujasníme si trochu několik údajů, jež můžou případným čtenářům zahraničních stránek zamotat hlavu.