O FyloKódu, čili Mezinárodních pravidlech fylogenetické nomenklatury, jsem zde psal už několikrát. FyloKód dosud není oficiálně publikovaný, nicméně dvě dekády ustavičného vývoje fylogenetického přístupu k biologické nomenklatuře – jak se zdá – stačily k vytvoření přehledného systému řídícího pojmenovávání kladů, takže vzhledem k tomu, k jak malinkým změnám v posledních letech dochází, lze oprávněně předpokládat, že finální verze, tj. ta, která půjde do tisku, nebude obsahovat žádnou překvapivou novinku.

PhyloCode (zdroj: phylocode.org)

První verze FyloKódu se objevila počátkem dubna roku 2000 a od té doby se spousta věcí změnila. Došlo k významným modifikacím existujících pravidel, a také k přidání pravidel nových. Postupem času tak byly vyvinuty 4 hlavní na sebe navazující verze FyloKódu, které je možné si stáhnout zde.

Rok 2009 jsme uzavřeli povídáním o kreacionizmu a jeho nešťastném přístupu k vědě, takže rok 2010 je vhodné načít něčím optimističtějším. A co může být optimističtějšího než několik novoročních předsevzetí a opatrných předpovědí?;o)

Během roku 2009 prošly stránky poměrně razantní změnou. V průběhu března byly z Wild Prehistory odstraněné všechny dosavadní články, protože se změnil přístup k čtenáři. Články, které byly publikovány po březnu, už neobsahují pouze krátký odkaz na zdroj informací, ale kompletní citaci, což rozšiřuje čtenářský okruh i na studenty paleontologie (či obecně geologie; popřípadě biologie) a profesionální paleontology. Články jsou také od té doby psány spíše formou bodů (většinou od „1. Úvodu“ po „X. Literaturu“), což zaručuje větší přehlednost textu a zjednodušuje odkazování na konkrétní pasáže dříve publikovaných článků. Další změnou – možná úplně nejvýraznější – bylo vyhrazení rozsáhlého prostoru biologické nomenklatuře, které jsme se tak v roce 2009 věnovali úplně nejčastěji.

Před několika týdny jsem uvedl, že se zde na Wild Prehistory vyjádřím k problematice kreacionizmu. Původně jsem plánoval sepsat pouze jeden delší článek, ale postupem času jsem se utvrdil v tom, že vhodnější bude napsat články dva; jeden věnovaný samotnému kreacionizmu a druhý – protože jsou tyto stránky paleontologické – jeho oblíbeným a stále chybějícím „fosilním mezičlánkům“. A protože pochopení otázky „fosilních mezičlánků“ vyžaduje znalost kreacionistického přístupu k vědě, začneme prvním zmíněným tématem.

Charles Darwin, jeden z největších přírodovědců historie a génius, jež svým dílem O původu druhů přirozeným výběrem udivuje vědce dodnes (zdroj: nhm.ac.uk).

Článek byl nazván „Věda, víra a kreacionizmus“, protože kreacionizmus je něco, co filozofickým přístupem nelze srovnávat s oficiálními postoji církví; nemluvě o přístupu věřících, kteří mnohdy – zcela logicky a správně – kreacionizmus odsuzují a s jeho přístupem se neztotožňují. A jelikož jsem dle kreacionistů evoluční fanatik, evoluční demagog, zastánce evoluční absurdologie, evoluční fantasmagorie, evolučních pohádek a obecně zastánce spekulací a výmyslů největšího zločince lidské historie Charlese Darwina, jehož teorie přirozeného výběru dle kreacionistů, jak se přesvědčíme níže, může za největší zvěrstva 20. století; nemluvě o tom, že jsem také lhář, sedmilhář a podvodník, přísluší mi být ostrý. A přesně takový hodlám v tomto článku být. Na druhou stranu se hned z úvodu omlouvám čtenářům, že se zde nedozví nic moc o samotné evoluci. S ní bude souviset až článek věnovaný „fosilním mezičlánkům“.

Vážení čtenáři, ať už dnes či zítra slavíte kterýkoli svátek, křesťanský či jiný, popřípadě – stejně jako já – profitujete z volna, které máte, trávíte čas s rodinou a cpete se cukrovím, přeji Vám, abyste si užili atmosféru konce roku 2009, a do roku 2010 Vám přeji spoustu úspěchů; profesních i osobních, a především stále přetrvávající zájem o přírodní vědy, které nám každoročně přinášejí tuny nových objevů a zajímavých publikací.

Ať už k Vám nosí dárky kdokoli, nedivte se, kdyby mu to trvalo trochu déle (zdroj: funny-potato.com).

Daniel Madzia, autor Wild Prehistory

Zatím poslední článek ze série věnované FyloKódu byl na těchto stránkách publikován 16. června 2009, takže je na čase, abychom se trochu posunuli dál. V průběhu srpna, během vykopávek v polském Krasiejowě (několik fotek je zde), jsem měl možnost diskutovat na různá témata související s fylogenetickou nomenklaturou a FyloKódem s polskými studenty geologie a biologie. Zde se  krátce pozastavíme nad dvěma tématy, které mi přišly nejzajímavější.

FyloKód (zdroj: phylocode.org).

Než se pustím do samotného článku, chtěl bych nejprve se vší vážností poznamenat, že stejně jako pro mnohé (drtivou většinu?) čtenáře těchto stránek, i pro mně je biologická nomenklatura daleko nudnějším tématem k diskuzi než cokoli jiného spjatého s biologií či paleontologií. Opravdu; věnuji se tomu pouze z toho důvodu, že jsem nikdy nechápal apriorně negativní postoj k něčemu, s čím nemám žádné zkušenosti a čemu tedy v podstatě vůbec nerozumím. Pokud mi někdo tvrdí, že jeho přístup k dané problematice je přehlednější, tak si to nechám vysvětlit nebo to budu ignorovat a budu si dál používat svůj systém (vždy preferuji první možnost, protože jsem puntičkář a záleží mi na přesnosti a efektivitě), ale nebudu se s ním hádat, když o tom nevím ani to nejzákladnější.